Další díl
V kuchyni odpouštím tvým zarputilým ne
Máslo se rozpouští jen chléb je svůj
- Tak tváří se tvrdě když schne
Rádio vylévá svůj nekončící proud
Však další díl už k mání není...
Tvý vzkazy nechápou, proč dobývám je zpět Slova se nevážou a úžasný
je zmatení
- jak jsem to čet´?
S hrůzou se potápím hloub do mrznoucích vět Když další díl už k mání není
A náhle Jan je sťat
Jsou rána jiná snad?
Když v knihách mrtvých čtou
Co všechno má se stát
A náhle Jan je sťat
Jsou rána chladná snad?
Teď právě chtěl jsem říct
jak zvláštně mám tě rád
Na schodech potkávám tvůj nehynoucí stín
Marně se usmívám, nic neříkám
- snažně se snažím jít s ním
A den je únavnej jak okoukanej film
A další díl už k mání není...
Před domem umdlévám, pak doráží mě svět Nevykám, nevzlykám a neprosím,
když tramvaje dají se v let
Refýže v nebi jsou dnes o poznání blíž
A další díl už k mání není...
|