Máří M.

Je zářící ráno pro památný sten
Pro nutkání k pláči a hledání jmen
A stránky jsou bílé jak rubáše múz
A ticho se ztrácí - za přípitků -
Do studní hrůz

A dopisy z dálky už k hostinám zvou
A matka rty svírá a sudičky lžou
A jitro se svíjí jak blažený pes
A milion zítřků je úchvatný ...
Je právě dnes

A dítě je zdárné a sílí mu hlas
Má housle a flétnu a klopení řas
Má nejhlubší oči a panenský pel
A křehnoucí víru ve věčný led
Když končí den Je zoufale krásná,
je bolestný cíl

Pro nesmělé blízké je prokletím chvil Je na vahách mírně a tuší kam jít
Když tělo se zdráhá pod příkrou tmou Svá přání skrýt

Máří M. s andělskou tváří doufej,
když smutná jsou září
Vzhlížej, jak hvězdy ti planou

Bůh nemá čas - ani tebe jako jedinou... Ke všem je milá a nenosí kříž
Vždyť rána jsou v dálce

A k lásce je blíž
A všechno jde skvěle a netřeba spát Smečka je vlídná - tak není dál
Se na co ptát

Je hladová z vína, je milenkou sov
Je ozvěnou z klína
Je kůže a kov
Má patery šaty a šestá je noc
Ta něžná je stále a neříká si
o pomoc

Máří M. ...

Ach bože a matko, to není už sen
Mám nechtěný dítě
A zkaženej den
Můj telefon pošel a neříká nic
Jen zklamaně zírá Do úsvitů a pokladnic

A všichni maj´ práci a nikdo ne čas
A ticho se vrací
A láme mi vaz
Už není co spatřit, je zamžení skel
Jen liška se kácí
Když naposled je na odstřel